Dobijas Cenek

Zobraziť signatúry

Po ukončení měšťanky v Jimramově odešel na Baťovu školu práce ve Zlíně. Stesk po domově byl důvodem, že se už po roce a půl vrátil zpět a začal pracovat v Dalečíně u firmy Jarošek, místního zpracovatele vlny do přaden. V roce 1946 nejprve nastoupil do Katastrální měřičské služby v Brně jako kreslič map a od roku 1948 pak do podniku ZKL v Brně - Líšni (pozdější Zetor). Zde pracoval nejprve 11 let jako dělník, později přešel do propagace. Zde také společně s brněnským malířem Františkem Kocourkem vedl výtvarný kroužek. V roce 1962 se osamostatnil a věnoval se malování.

S výtvarnými technikami a principy se seznámil intenzivním autodidaktickým studiem. Jeho obrazy měly různou tématiku - např. dívčí i ženské akty, portréty romských děvčat, dětí i žen, pestré kytice z polích květů. Rodný kraj ho výrazně inspiroval při krajinomalbě, která od konce šedesátých let v jeho dílech převládala.

Od roku 1949 byl členem SVU Aleš v Brně (Spolek výtvarných umělců Aleš), od roku 1955 členem SČSVU (Svaz československých výtvarných umělců) a od roku 1972 členem SČVU (Svazu českých výtvarných umělců). V letech 1959 - 1964 byl členem brněnské skupiny malířů, nazvané "Skupina M". Čeněk Dobiáš byl také nositelem brněnské ceny J. Krohy.